Obrněné dopravníky třídy Pergl
Přepravníky traktorového a vlakového typu. Tyto přepravníky zkonstruoval jistý Stanislav Pergl, nadaný technik s počítači.
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Vyrobeno bylo 5 vozidel v tajném institutu pro jadernou a těžkou techniku v Mimoni u Reichenbergu.
V roce 1953 se začalo s konstrukcí prvního prototypu. Na dopravníky tyto stroje měly obří pancéřovou ochranu od 75-1500 mm. Hmotnosti stroje byly v rozmezích 110-4600 tun. Pancíř byl tlustý a navíc byl vyroben ze Stalinia. Délky vozidel byly od 12-150 metrů. Výhodami byla neuvěřitelná úroveň ochrany a palebná síla, jelikož byl také mohutně vyzbrojen. Nevýhodami byla enormní velikost a hmotnost, přesto se dokázaly tyto stroje, byť s těžkostmi, rozjet.
Varianty a prototypy[editovat | editovat zdroj]
č.1 : Pergl-Jerome, Délka 12 metrů, pancíř 75-200 mm, hmotnost 110 tun, max. rychlost 6 km/h dopředu, 40 km/h dozadu, vyzbrojeno špalkometem vz.1904 ráže 75 mm. Zkonstruováno Stanislavem Perglem a Jeromem Bujónem. Pohonnou jednotku zvolili tři čtyřválce Simca-Chrysler, každý o výkonu 80 koní.
č.2 : Pergl-Hylmar: Druhý prototyp byl dlouhý 15 metrů, vážil 126 tun, měl 2 věže, jednu vyzbrojenou Italským kanónem ráže 90 mm, co střílel masové koule a ve druhé, špagetomet ráže 47 mm z brokovnicovou hlavní. Max. rychlost 16 km/h dopředu, 1 km/h dozadu, pancíř 100-250 mm, s jadernou turbínou na uran o výkonu 600 koní. Díky Ing. Hylmarovi se použila jaderná turbína, kterou použil také ve voze Hylmar Skřet.
č.3 Pergl-Special E: Třetí prototyp se zakomponovaným počítačem Elektronika 666. Výzbroj byla plukovní houfnice M1937 ráže 152 mm. Pancíř byl od 75-450 mm. K pohonu sloužil elektromotor GYMI Pergl E-69420 E-D-Ita, vyvinutý společně s firmou Carterpillar. výkon, 18 pW, hmotnost 1040 tun, max. rychlost 100 km/h. Délka 16 metrů.
č.4 Pergl-Balcar HWAV PP: Těžké kolové obrněné vozidlo, typická Perglova konstrukce. Krom toho, že má kolový podvozek od západoněmeckého konstruktéra Balcara. Délka 12 metrů, pancíř 100-400 mm. Motor byl vidlicový čtyřiadvacetiválec Ševcov M420 s výkonem 420000 koní. Max rychlost 200 km/h, hmotnost 200 tun.
č. 5 Pergl S1: Obrněný přepravník, který byl tak těžký, že se musely použít koleje. Délka 150 metrů, hmotnost 4600 tun. K pohonu byla využita kombinace motorů Ševcov M420, GYMI Pergl E-69420 a Jaderné turbíny Hylmar 1955. Max. rychlost 120 km/h. Vyzbrojen mnoha kanóny od ráže 20 do 420 mm. Byl plánován kanón střílející bílou tekutinu, K-69 "Spermiator" ráže 69 mm. Z toho nakonec sešlo.
Využití[editovat | editovat zdroj]
První dva prototypy zasáhly v Maďarsku při povstání roku 1956. Třetí prototyp byl využit v Rusku jako sklad vodky a dělosřelecká podpora v Číně. Čtvrtý sloužil jako traktor, a pátý sloužil do roku 1978 jako tank Bundeswehru, poté byl prodán společnosti DB (Debilové Blbí), a nakonec v roce 1993 do ČD. Tam mu dali označení Elektrická jednotka 696.69420. Zpočátku sloužil na trasách AsiaCity do Smolenska, a do roku 2010 sloužil na příměstských linkách S1 a S7, kde ho nahradili CityElefanti.
fotogalerie[editovat | editovat zdroj]
| Úspěchy sovětského strojírenství |
| Babeta Airbag • Bezdrátová sprcha • Brněnské meždunárodné letochodiště • Centrální šroub • Cyklomethan • Dunihlav • Degenerátor • Elektrifikace • Elektronika 666 • Fichtl • Jaderná elektrárna • Jak 42 • Jednosměrné letiště • Kalašnikov • Kardiostimulátor • Letiště Klementa Gottwalda • Láhev na zalévání kolejí • Lehkokolejná dráha • Lidé z ocele • Loupač brambor typu 3x • KV-2 • Makroprocesor • Merkur • MiG-29 • Moskvič • MPR deštník • Nízkopodlažní tramvaj • Peklo • Podprdélník • Proudová helikoptéra • Rádio Jerevan • Ruská ruleta • Šukafon • T-72 • Metro v Tagansku • Tetris • Topol M • Tramvaje v Nevyslovitelnoje • Tu-154 • Raketoplán Buran • Sférické DVD • Šetření vody • Šalinokoptéra • Ural 2 • Vertikální chrlič intelektuálů • Vodíková bomba • Žabotlam • Žigulík • Линукс |