Devátá sloka císařské hymny

Na návrh Říšské rady jsou skvělé úspěchy rakousko-uherského programu připomenuty novou, devátou slokou císařské hymny Zachovej nám Hospodine. Německý i český text složil domažlický c.k. úředník Alois Čehona, překlad do dalších říšských jazyků bude následovat. S platností od svátku Tří Králů 6. ledna 2010 se přidává devátá sloka v tomto znění:

Wenn du siehst das laufende Licht, am sternreichen Firmament, Der österreichische Satellit, fliegt hin auf dem Umlaufweg. Des Kaiserlichen Hauses Ruhm, verbreiten die Raketen, /: In den breiten weltlichen Raum, sowie an die Planeten! :/ Amikor fényt meglátja, repülés ég csillagos, Emlékezz műholdas magyar, pályára repülési. Dicsőség a királyi ház, a rakétákat terjedt, /: A világegyetem messze, és a széles bolygón! :/

Až uzříš světlo letící, po obloze souhvězdné, Vzpomeň rakouskou družici, na elipse oběžné. Slávu domu císařského, šíří naše rakety, /: Do vesmíru dalekého, i na mnohé planety! :/ Kada će svjetlo vidjeti, leti zvjezdanim svodom, Austrijskeho satelita, zapamti u orbitu. Slava kraljeva obitelji, poširiti rakete, /: U sve širokom prostoru, a na mnogim planetima! :/

Nová sloka hymny byla poprvé provedena při slavnostní mši na svátek Tří králů ve vídeňské katedrále sv. Štěpána. Vídeňský arcibiskup, kardinál Christoph Maria Michael Hugo Damian Peter Adalbert hrabě Schönborn se ve svém kázání zamyslel, že tak jako Betlémská hvězda přivedla Kašpara, Melichara a Baltazara až do betlémské stáje k Pánu Ježíši, tak i rakouské kosmické lodě, když je vidíme letět po obloze, nás mohou přivést k víře v Pána Ježíše a k prohloubení naší loajality k Bohem vyvolenému habsburskému domu a k samospasitelné římskokatolické církvi. Také připomenul, že Georg Geiger a všichni další rakousko-uherští kosmonauti ve vesmíru spatřili Pána Boha, anděly a svaté, a proto by měli všichni pohané, nevěřící, odpadlíci, schizmatici a kacíři přijmout katolickou víru. Toto kázání mělo velký ohlas, za pouhý týden po slavnosti přijali biskupové a faráři v celém mocnářství na sto tisíc žádostí o vstup do církve, nejvíc jich bylo zaznamenáno v „husitských“ Čechách.