Žablonecká přehrada

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Voda
Ty si preca Dihydrogenmonoxid,
čo ma drží nad vodou

             Jožo Ráž, Elán
Sorry, why I can't be a drop of water...

Brněnská Přehrada
Česká přehrada
Přehrada Desná
Modřická přehrada
Žablonecká přehrada

Mordyje
Zvratka
Vltava
Lužická Hnisa

Česká flotila
Kardinál Miloslav Vlk
Křižník Václav Klaus
Loď Necyklopedie
Primátor Pavel Bém
Jaderná ponorka Kladno
Říční flotila Brno

Bezdrátová sprcha
Ministerstvo námořnictví
Námořnictvo České republiky
Těžká voda
Skoky do vody
Šetření vody
Vodáctví
Vodní elektrárna
Led Sníh Vodní pára
Vodní turistika
Vodní výtah
Povodně


Mezi obyvateli Žablonce nad Hnisou též známá jako Přehrada Mšeno nebo jen Přehrada. Místní obyvatelé jsou na přítomnost tohoto údolního vodního díla natolik pyšní, že jej často zmiňují i v hádkách s obyvateli nedalekého Liberce o to, ve které vesnici se žije hůře.


Vznik[editovat | editovat zdroj]

Letecký snímek Přehrady

Hráz přes údolí Lužické Hnisy byla zbudována v letech 1906-1908. Částku 4.238.190 rakouských korun tehdy dle projektu univerzitního profesora Otto Intze prostavěla pražská společnost František Krásný a synové. Oficiálním účelem zbudování nádrže byla ochrana vesnice před povodněmi. Pravým důvodem bylo ale znemožnení přirozené migrace tuleně grónského, blízkého příbuzného tuleně psího. Toto narušení migrace umožnilo obyvatelům Žablonce provozovat jejich oblíbenou zábavu.


Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Zásobní objem nádrže činí 33,5 mil rakouských věder. V jiných zdrojích je též uváděn maximální objem, ale ten nelze doložit a jde jen o odhad. Měření objemu nádrže probíhalo odčerpáváním (odnášením) věder z nádrže při zavřených nápustních stavidlech. Právě po 33,5 milionech odnesených rakouských věder (56,6 litru) a 10 letech měření zemřel i poslední z měřičů, sám autor projektu hráze Otto Intz.

Plocha vodní plochy je necelých 2,16 zemských lánů. Výška hlavní hráze je 20,3 lokte délka 546 loktů, šířka hráze 5,8 lokte v koruně a 19,3 lokte v základech. Leží v tlakové výšce 953,12 hPa a výška hráze nad základovou spárou je 25,7 lokte. Všechny lokty jsou samozřejmě vídeňské.


Štoly[editovat | editovat zdroj]

Součástí původního projektu byly dvě přívodní štoly (z Bílé Hnisy a z Lužické Hnisy). V průběhu projektu bylo zjištěno, že bezodtokové údolní nádrže jsou slepou cestou, a proto začala být projektována i výpustní štola.

Původní výpust Přehrady byla jen okrasná, ale vzhledem k neudržitelnosti bezodtokového stavu musela být roku 1909 zprovozněna. Odtékající voda si poté sama našla cestu skrz přilehlou vesnici až do Liberce.

Vzhledem k dlouhodobě stoupající hladině vody (kvůli malé kapacitě hrázní výpusti) něšlo již stavbu odtokové štoly více odkládat. Z tohoto důvodu bylo roku 1938 rozhodnuto o dobudování výpustní štoly. Vzhledem k nestabilní politické situaci v zemi byl projekt odkládán až do počátku 21. století, kdy byla stavba zahájena. Štola byla dokončena v červnu 2013 a místní ji nenazvou jinak než tunel.